|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Vladimír Junek, nežádoucí novinář (životopisná studie)
Junková, Vladimíra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolf, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osudem novináře Vladimíra Junka, kterému změnila okupace Československa v srpnu roku 1968 nejen kariéru, ale i celý život. Práce nejprve uvádí do kontextu zeměpisného, konkrétně okresu Trutnov, ve kterém Vladimír Junek jako novinář působil. Dále pak uvádí do kontextu dobového s přihlédnutím k situaci v oblasti médií od roku 1960 až do období po roce 1968. V následující části se pak autorka podrobně věnuje osobnosti a novinářské kariéře Vladimíra Junka, především období jeho působení ve funkci vedoucího redaktora týdeníku Krkonošská pravda. Toto periodikum se v srpnu roku 1968 za vedení Vladimíra Junka rozhodlo informovat občany na Trutnovsku o situaci v zemi prostřednictvím mimořádných vydání. V závěru se autorka věnuje následnému hodnocení práce redaktorů Krkonošské pravdy během okupace.
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
| |
|
|
Obraz Československa v britském komunistickém tisku v letech 1966-1969
Vlasáková, Magdalena ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Geaney, Kathleen Brenda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reakcí britských komunistů na události v Československu v druhé polovině 60. let, přičemž nejvíce pozornosti je věnováno reformnímu roku 1968. Tento obraz je rekonstruován na základě analýzy stranického deníku Morning Star, který je zkoumán v rozmezí let 1966-1969. Práce obsahuje kapitoly týkající se vývoje komunismu v Británii, britské novinové kultury a vztahů Británie k zemím Východního bloku, především pak vůči Československu. Součástí předkládané práce je rovněž podrobná analýza novinových článků v deníku Morning Star, které se svým obsahem dotýkaly československé tematiky. Cílem analýzy je ilustrovat zájem o dění v Československu v britském komunistickém prostředí a přispět k širšímu výzkumu o západním komunismu.
|
|
|
Revoluční roky 1956 a 1968 v dánské perspektivě. Vliv médií na vnímání událostí ve východním bloku.
Hůrská, Jana ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje pohled dvou největších dánských deníků, Berlingske Tidende a Politiken, na události ve východním bloku v letetch 1956 a 1968, tedy na poznaňské dělnické povstání a maďarskou revoluci v roce 1956 a invazi do Československa, která potlačila Pražské jaro v roce 1968. Na základě této analýzy se pak snaží přiblížit, jak se proměňoval postoj dánské společnosti ke komunismu a východnímu bloku a jaký vliv na to měla právě média. Klíčová slova: Dánsko, média, tisk, Polsko, Maďarsko, Československo, komunismus, studená válka, 1956, 1968.
|
|
|
Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie
Špičáková, Hana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce "Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie" pojednává o období tzv. Pražského jara a krátce také o roku následujícím, kdy se aplikací transitologických metod snaží nastínit možný další vývoj Československa v případě, že by liberalizační proces nebyl zastaven intervencí vojsk Varšavské smlouvy. V práci je uveden stručný vývoj transitologie, poté jsou zmíněny tři teorie přechodů k demokracii významných autorů zabývajících se tímto tématem. Ve střední části práce zkoumán postoj reformátorů ke společnosti v roce 1968 v Československu, změny v samotné společnosti i v KSČ. Důležitý faktor zde představuje mezinárodní situace a vlivy států sovětského bloku na obrodný proces a jeho představitele. Stěžejní kapitola pak nabízí možný budoucí vývoj Československa po aplikací transitologických teorií. V závěru je zmínka o událostech roku 1969, pomocí dvou výzkumů veřejného mínění je přiblíženo vnímání Pražského jara s odstupem 25 a 30 let a jeho význam pro přechod k demokracii v roce 1989.
|
|
|
Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Masař, Tomáš (oponent) ; LARMOLA, Heikki Markku (oponent)
Barbora Skálová Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu- leninismu v zemi mimo východní blok Abstrakt Předložená práce zkoumá fenomén radikálně-levicového prosovětského hnutí taistovců, které na přelomu 60. a 70. let po několik let dominovalo studentským a kulturním kruhům ve Finsku. Dizertace si klade za cíl osvětlit důvody vzniku, vzestupu a pádu - v evropském kontextu unikátního - marxisticko-leninského "anti-anti-establishmentového" hnutí a popsat jeho vliv na finskou domácí i zahraniční politiku v rámci tzv. finlandizace. Práce rovněž uvádí fenomén taistovců do kontextu československých dějin, a to zejména ve vztahu k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Práce dále zevrubně zkoumá teoretické antikapitalistické pozadí hnutí a na teoreitické i praktické rovině jej srovnává s tzv. novou levicí. Orálně-historická kapitola založená na osobních rozhovorech s bývalými taistovci obsahuje reflexe členů hnutí a nabízí díky pohledu přímých účastníků širší perspektivu v pohledu na celý fenomén taistoveckého hnutí.
|
host ::
RSS.